(Aktualizováno 14. 6. 2019) Čtěte těchto 6 nejzajímavějších faktů, co jsme pro vás zjistili o světových oceánech.

#1 – Nejhlubší místo oceánu je větší než Mount Everest

Nejhlubším místem Země je Mariánský příkop, potažmo dno jeho propasti Challenger. Od hladiny oceánu je vzdáleno neuvěřitelných jedenáct kilometrů, takže hravě předčí výšku Mount Everestu – nejvyšší hory světa. Pokud bychom do propasti horu potopili, zbývaly by nám od jejího vrcholku ještě více než dva kilometry k samotné hladině. Zajímavé také je, že dno oceánu navštívili zatím pouze tři lidé, přičemž jedním z nich byl filmový režisér, producent, scenárista a trojnásobný držitel Oscara James Cameron.

• Znáte nejkrásnější korálové útesy na světě?

#2 – Dodnes pořádně nevíme, co nebo kdo oceány vlastně obývá

Podle nejnovějších informací a průzkumů je součástí oceánů na 750 000 rostlinných a živočišných druhů, přičemž vědci dokázali odhalit a identifikovat ani ne třetinu z nich. Dno Mariánského příkopu zrovna není dvakrát hostinné. Je zde tma a zima. Možná právě proto jej obývají skutečné rarity od žraloků, kteří mohou vážit až 200 kilogramů, přes ryby, jimž roste z hlavy poblikávající světélko, až po ďasovce, kteří se při rozmnožování „připíchnou“ do krevního oběhu partnera.

• Znáte nejkrásnější přístavy Středomoří, které musíte navštívit?

#3 – Na dně oceánů žijí nesmrtelní tvorové

Nevyděsil vás předchozí odstavec? Pak vás jistě vyděsí informace o jistém tvorovi, který žije na dně oceánu a je jako jediný zástupce živočišné říše nesmrtelný. Jeho jméno je turritopsis dohrnii a ve své podstatě jde vlastně o impozantní druh medúzy, která je schopná převrátit svůj životní cyklus a vrátit se zpět do stádia polypu.

• Plavební oscary za rok 2017

#4 – Asi 80 % veškerého života je právě v oceánech

Přestože vědci prozkoumali pouze pět procent soudobých oceánů, směle tvrdí, že se v jejich hlubinách ukrývá na 80 % veškerého života na zemi. Možná vás také zarazí, že život v oceánech se zcela vymyká životu na souši a ve své podstatě představuje jeden obří superorganismus. V mořském prostředí prakticky nevzniká odpad. Veškeré látky a buňky jsou znovu využitelné. Někteří vědci dokonce tvrdí, že oceán získává dodatečné množství živin také externě. Zajímavé také je, že rostliny v oceánu produkují více než 70 % kyslíku, který my sami dýcháme.

• Víte, jak si zajistit domov před plavbou? Poradíme vám + chcete znát 10 atraktivit samotné plavby po moři?

#5 – Oceány jsou plné hrůzostrašných zvuků

O tom, že jsou oceány plné záhadných zvuků, nemusíme dlouze polemizovat. V roce 1997 však vědcům z úřadu NOAA zamotal hlavu jeden netradiční a hrůzostrašný zvuk, který zachytily hydrofony ve vzdálenosti 4800 kilometrů od sebe. Vědci dlouze spekulovali, co mohlo tento šílený zvuk obří intenzity způsobit. Nakonec se shodli na tom, že vychází z útrob jediného živočicha, který ale musel být dlouhý stovky metrů. Dodnes není záhada vyřešena a zvuk získal oficiální pojmenování „Bloop“.

#6 – 90 % sopek se nachází pod hladinou oceánů

Pozorovat rozžhavenou lávu, valící se z jícnu sopky je jistě nezapomenutelná podívaná. Bohužel (anebo právě bohudík) je ovšem většina sopek pod hladinou oceánů. Vědci z Houstonské univerzity ve státě Texas v USA v roce 2013 objevili největší sopku planety, která se nachází na dně severozápadní části Tichého oceánu. Její průměr činí asi 550 km a vysoká je něco málo přes 4 kilometry. Dle odhadů je sopka, jež dostala jméno Tamu Massif, stará 145 milionů let.

• Znáte nejkrásnější přístavy severní Evropy?

#7 – Velikán mezi oceány

Největším oceánem na světě je Tichý oceán. Jeho plocha dosahuje úctyhodných 179,7 milionu km². Díky své rozloze zabírá třetinu zemského povrchu. Najdeme v něm asi 25 000 ostrovů, což je více, než ve všech ostatních světových oceánech dohromady. Průměrná hloubka Tichého oceánu činí 3 780 km, nejhlubší místo ji ale převyšuje asi trojnásobně. Jde o Mariánský příkop, který jsme ostatně zmínili už výše. Zajímavostí také zůstává, že je to právě Pacifik, který obsahuje více než polovinu tekuté vody nacházející se na povrchu naší modré planety.

#8 – V oceánech je zlato za 771 bilionů dolarů

Překvapivé, viďte? Světové oceány ale opravdu obsahují až 20 milionů tun zlata. Dostat ho ale na zemský povrch není díky jeho koncentraci jednoduché. Odhaduje se, že každý litr vody obsahuje přibližně 13 milionů gramu zlata. V současné době ale neexistuje žádný nákladově efektivní způsob, jak zlato z oceánu vytěžit. V minulosti se ale objevil jistý pastor baptistické církve Ford Jernegan z Connecticutu s nápadem „zlatého akumulátoru“. Získal si obdiv i peníze bohatých investorů, s nimiž však za poměrně krátkou dobu zmizel. Nakonec se ukázalo, že šlo o jeden velký podvod.

#9 – Desetitisíce ztracených přepravních kontejnerů

Zaznamenali jste kauzu „pláže kocoura Garfielda“? Ta poukázala na celosvětový problém se „ztracenými“ přepravními kontejnery. Těch se totiž za rok ve světových oceánech ztratí na desítky tisíc. Nutno podotknout, že ne všechny kontejnery obsahují hračky s oblíbenou postavou nabručeného kocoura, zhruba v deseti procentech nákladů jde o nebezpečné chemické látky, které mohou do oceánů a následně světových moří unikat. Na problém se snaží upozorňovat celá řada společností a organizací.

#10 – 8. červen slavíme Světový den oceánů

Věděli jste, že i oceány mají svůj svátek? Je jím Světový den oceánů, který se slaví 8. června. Tento významný den byl navržen Kanadou už v roce 1992 na světovém summitu o životním prostředí v Rio de Janeiru. Oslavy související s tímto svátkem mají zvýšit povědomí lidí o naléhavosti ochrany moří a oceánů a dozvědět se více informací o životě v moři a jeho prostředí. Zároveň mají lidem připomenout životadárnou roli oceánů i to, že zdroje vody na naší planetě nejsou bez omezení.